Prosecco oblíbený druh vína, který nesmí chybět snad na žádné svatbě či večírku. Víte, ale jak prosecco vzniká a co ho odlišuje od ostatních vín nebo třeba, že krom piva existuje i nefiltrované prosecco?
Odkud pochází
Prosecco je název italského vína. V dřívějších dobách však tento název nesla i vinná réva. Název tohoto vína je odvozen od vesnice v severní Itálii. Podobně třeba jako je šampaňské odvozeno od oblasti Champagne.
Oblast Prosecco se nachází na severu Itálie v regionu Veneto v kopcovitém terénu provincie Treviso. Přímo mezi vinařskými městy
Conegliano a Valdobbiadene (tady už možná cítíme první náznak). Nejen pro svou krásu si společně s výrobci vín zasloužila tato oblast o místo
v seznamu světového dědictví UNESCO.
Historie prosecca
Historii prosecca můžeme datovat až dva tisíce let dozadu. Dle záznamů se prosecco začalo vyrábět již za dob velkého Říma.
Slovo „prosecco“ bylo poprvé použito v roce 1754 v knize Il Roccolo Ditirambo.
K jeho výrobě se, stejně jako dnes, využívaly výhradně hrozny Glera, jejichž rodištěm byly zpočátku vinice nedaleko vesnice Prosecco na kopcích Karst nad Terstem. V 18. století se však pěstování révy hojně rozšířilo, postupně i do níže položených míst oblastí Veneto a Friuli.
Rozšířením přesto hrozny nepřišly o své typické aroma. A nadále patřily mezi jedny z nejlepších bílých hroznů používaných k výrobě vína s jemným smyslovým profilem. Prosecca.
Druhy prosecca
Ačkoliv se to nemusí zdát, prosecco se dělí na několik způsobů. Začněme tím nejzákladnějším,
a tím je dle zbytkového cukru.
Brut: 0 – 12 g/l – jemnost s vyváženou chutí ovoce a květin
Extra Dry: 12 – 20 g/l – vyvážená chuť bílého ovoce a citrusů, s bohatou pěnou
Dry: 6 – 20 g/l – kulatá chuť s jemným perlením, velmi harmonická
Čím více zbytkového cukru obsahuje, tím více je sladší. Najdeme však i prosecca bez cukru
Dělení prosecca
Víte odkud pochází to nejkvalitnější prosecco nebo to, že i velikost bublin může hrát svou roli? Pojďme se na to podívat…
Dělení podle oblasti
Prosecco DOC – Denominazione di Orgine Controllata
Prosecco DOCG – Denominazione di Orgine Controllata e Garantita (toto označení mají ta nejkvalitnější italská prosecca)
Prosecco DOCG Rive – Denominazione di Orgine Controllata e Garantita Rive (to pochází pouze z jedné vinice ležící ve strmých svazích kopců Valdobbiadene)
Prosecco DOCG Superiore di Cartizze – Nejlepší z nejlepších!
Dle tlaku v lahvi
Budete se možná divit, ale i tlak v lahvi dokáže prosecco rozdělit na několik druhů.
Víte, že existuje prosecco, které nemá žádné bublinky?
Spumante
Vzniká druhotným kvašením a obsahuje nejvíce oxidu uhličitého. Ten tedy pochází jen z kvašení a tlak v lahvi se pohybuje okolo 5-6 barů.
Pokud budete Spumante nalévat, uvidíte na první pohled bohatou pěnu s malými bublinkami, které budou po nalití dlouho ve skleničce.
Frizzante
Frizzante se vyznačuje menším tlakem v lahvi, který se pohybuje okolo 1 baru. Bublinek je méně a jsou větší než u Spumante.
Tranquillo
Prosecco, které je tiché a neobsahuje žádné bublinky. Jedná se spíše o výjimečné lahve i způsob výroby,
nicméně i s tichým proseccem se můžeme setkat.
Druhy výroby
I prosecco se může vyrábět různými způsoby. Přiblížíme vám rozdělení prosecca dle způsobu, jak se vyrábí.
Chamat
Je jednou z nejčastějších metod pro výrobu prosecca. Začíná u sklizně zdravých a kvalitních hroznů, které se následně lisují.
Po lisování získáme čerstvou šťávu, která se využije pro tzv. sedimentaci – šťáva z hroznů se ochladí na 5 – 10 stupňů a po této fázi získáme základní víno.
Následně přichází konečná fáze výroby prosecca, tedy druhotné kvašení. To probíhá v nerezových tancích, kdy se do základního vína přimíchají kvasinky s cukrem. V tancích získá prosecco své bublinky a tento proces trvá nanejvýš 30 dní. Poté dochází k lahvování prosecca.
Col Fondo (nefiltrované prosecco)
Druhou a tradiční metodou výroby prosecca je metoda Col Fondo. Je podobná metodě výroby šampaňského, tedy že druhotné kvašení neprobíhá v nerezových tancích, ale přímo v láhvi. Takové prosecco obsahuje jemné sedimenty, má charakteristickou slámově žlutou barvu a je velmi ovocné. Tradiční metodu Col Fondo využívají nejčastěji italské rodiny z oblasti Treviso a blízkého okolí, kde prosecco vzniklo.
Prosecco dnes
Prosecco, jak ho známe dnes, se začalo produkovat až na počátku 20. století. Přispělo k tomu především zavedení nových technologií druhotného kvašení. Tedy, jak se píše v dokumentu z roku 1937, „Prosecco v sudech se prodává na začátku jara a lahvuje se, když se stává šumivým“.
A přesně takto se rodí i v současnosti.
Specifické technické a vědecké poznatky týkající se výroby se v průběhu 20. století zdokonalovaly doslova mílovými kroky.
Částečně tomu přispěla škola enologie ve městě Conegliano, která zdokonalila nejen metodu produkce prosecca, ale také posílila jeho výjimečné vlastnosti. To vše v roce 2009 bylo doceněno získáním významného statusu DOCG (Denominazione di origine controlata e garantita) – kvalita nejslavnějšího italského šumivého vína na světě je zaručena.
A co vy, je prosecco váš oblíbený druh vína? Napište nám to do komantáře!
